Carmello, podomácku Carrynek, Keroušek, Kerouac, Carmellito atd. (jména dostává podle činnosti, kterou zrovna vykonává) je německá doga.

Pořídili jsme si jej z chovatelské stanice di Capo Rizzuto ze Slovenska. Narodil se 27.11.2006, jeho mamča je Mandarynka z Kužni Napoleoňskiej a táta Agar des Brumes de la Vallee du Cher. Fotky rodičů a prarodičů najdete v záložce "Rodokmen".

Postupně sem budu přidávat novinky z Carrynkova života, pochlubím se, jak se mnou Carry pěkně cvičí a taky snad přidám naše výstavní (ne)úspěchy.

Jaký je: Carmellko je povahově takový bojínek. Svou výšku a váhu si rozhodně naprosto neuvědomuje, někdy mám pocit, že si myslí, že je čivava a vejde se všude (obzvlášť do postele a na sedačku). Miluje všechny psy, co jdou okolo a nechápe, že s každým si hrát nemůže. Pokud ale některý začne útočit, tak se umí celkem solidně bránit. Jako štěně měl trochu problém co se týká kontaktu s lidmi, ale dobrou socializací jsme vše zvládli a teď se ke každému hrne jako největší kámoš. Sice to není doga mazlící tak jak je většinou známe, ale je to takové věčné štěně. S každým by si hrál (občas je to o zuby :o)). Na druhou stranu, pokud se jen mírně zvýší hlas, tak okamžitě vyklidí pole, má trochu jemnější povahu, ale hlídat rozhodně umí! Obzvlášť pokud má za zadkem paničku ;o).

TAK JDE ČAS...

Keruac nepatří zrovna mezi nejzdatnější a nejzdravější jedince mezi svým plemenem. Možná je to způsobeno jeho startem do života, který zřejmě nebyl ideální, možná jsem zanedbala něco já v jeho výživě. To už se asi nikdy nedozvím, kde se stala chyba.

Do roku byl Kerry poměrně zdravé a veselé štěně. V roce mi začal napadat na levou zadní nohu, kdy jsme rentgenem u MVDr. Snášila zjistili dysplazii kyčelního kloubu. Tehdy jsem se rozhodla, že na něm nebudu nikdy chovat, i když určitý zájem o něj byl.

V roce a půl Kerýskovi praskl na noze postižené dysplazií polštářek. Tato rána se nikdy nezhojila, i přes rozličné snahy mnoha veterinářů. Vyzkoušeli jsme klasickou i alternativní medicínu, nepomohlo ani chirurgické řešení. V tomto ohledu musím poděkovat MVDr. Daniele Neumannové (CHS ND von Wiederholz) za to, že se o "nás" starala jako o vlastní. Protože bolavé noze Kerry odlehčuje a tu zdravější naopak přetěžuje postupně se mu vytvořila díra v polštářku i na této noze. To je důvod, proč chodí v botičkách.

Dysplazie a rána na noze ovlivnila celý další Kerrynův život a jeho kvalitu. Já jsem z toho důvodu ukončila jeho "výcvikovou kariéru" a dojeli jsme si jen pár výstav pro radost. Kerýsek miluje život a všechno co do něj patří, ale bolest nohou ho v něm silně omezuje.

Během let Kerry prodělal mnoho antibiotických kúr, abych udržela jeho tlapy v použitelném stavu. Toto se zřejmě podepsalo na jeho zažívání (díky přechodu na maso od granulí však vše zvládáme udržet v "použitelných mezích") a možná i jiných orgánech.

Během 3. a 4. roku života prodělal spoustu záhadných chorob od boule na noze, která se jevila jako nádor kosti, pravděpodobně se však jednalo spíše o zánět kostní dřeně, který se povedl "vyléčit" tříměsíční antibiotickou léčbou a velkou podporou imunity pomocí Ovosanu, přes mrtvici, kolapsy, problémy se srdcem a zažíváním, neustále hnijící uši, autoimunitní onemocnění projevené vypadáním srsti a hnisavými boláky a tak bych mohla pokračovat dál a dál.

Proto prosím všechny, kdo chovají. Než nakryjete svoji fenu, uvažujte o zdravotních vyšetřeních. Majitelům svých štěňátek můžete způsobit velkou bolest, o kvalitě života Vašich odchovanců nemluvě.